Brno-Jeseník 0:4, vítězství zařídil navrátilec Erik Jankes

Není to to hlavní, ale čistě matematicky, návrat původem supíkovického Erika Jankese z Brna do Jeseníku lze vyjádřit i takhle: 1+3. Jeseník jeho přistěhováním získal 3 nové občany - manželku Kamilu, syna Robina a dceru Anetu. Buďte si jisti, že naše matrika státu adekvátní transfer daní neodpustí :-) Ovšem, že příchod rodiny Jankesových má jiné a podstatnější přínosy. Tím prvním je Kamilina dobrovolnická činnost v organizaci Úsměv mámy, která podporuje ženy v těhotenství a mateřství v období, kdy je zradila psychika. Kamila se tedy rozhodla Jeseník obohatit o osvětu v oblasti psychiky v mateřství a podporuje ženy, aby se k nim dostala včas potřebná pomoc.

A tím druhým přínosem jsou zkušenosti, jakými Erik disponuje po profesní stránce. Pracuje v japonské strojírenské společnosti Daido Metal Company, kde působí jako inženýr ve vývoji kluzných ložisek. Jeho znalosti by se určitě mohly hodit místnímu strojírenskému průmyslu.

Všechno to začalo v roce 1988 v Supíkovicích, kde malý Erik prožil dětství, a kde odchodil základní školu. Nemohlo to být jinak, než je na českém venkově zvykem, formovalo ho zejména lítání s vrstevníky po venku a oblékání fotbalového dresu FC Tatranu Supíkovice.

Vlastně ani cesta na Střední průmyslovou školu Jeseník nebyla pro zručného a solidně se učícího kluka žádnou překvapivou volbou. Na eMku dobře zvládnutý obor strojírenství byl pro Erika důležitým odrazovým můstkem. Tehdy nabyté znalosti byly a často pořád jsou základem, na němž staví dodnes. Ačkoli i tenhle tradiční obor se od té doby dost vyvinul a potenciál změn zůstává nevyčerpán.

Na téhle vlně jede a daří se mu na ní držet jako surfařovi na dohled břehů ostrova Bali. Budiž signálem všem budoucím studentům vysoké školy, že profesní náskok si Erik budoval už při studiu Vysokého učení technického v Brně. Pěl let byl členem evropské studentské organizace se zkratkou BEST Brno, která sdružovala vysokoškolské studenty technických oborů. V rámci programu ERASMUS si na jeden rok odskočil studovat metalurgii do rakouského města Leoben. A pro psaní diplomové práce osm měsíců svého života spojil se společností Kovolis Hedvíkov, která vyrábí hliníkové odlitky pro automotiv v Pardubickém kraji. Prostě se jako student odstěhoval do Třemošnice.

Tahle studijní nadstavba ho po škole katapultovala rovnou do oddělení výzkumu a vývoje ve společnosti SEEIF Ceramic. Obvyklejší přitom je, že si to mladí inženýři musí nejdříve odmakat v provoze. Erik se zabýval efektivitou výroby žáruvzdorných materiálů, což chápeme, běžnému čtenáři nemusí vůbec nic říkat. Ubezpečujeme vás ale, že strojaři ví, protože:

Protože jeho aktuální štace v Daido je pro laika ještě větší rébus. Bádá nad kluznými ložisky, která firma dodává do celého světa. Erik je součástí vývojového týmu, kde se na denní bázi dostává k věcem jako je spolupráce s univerzitami a využívání moderních technologií a má možnost jezdit po prestižních konferencích a veletrzích po Evropě, což je jeho oblíbená činnost.

Chcete jednu pikantní historku? Do Daido Erika na personálním oddělení přijímala jeho současná manželka. Spolu se z Brna přistěhovali do Jeseníku, ale bedlivě si to rozmýšleli. Dokonce rok a půl žili na zkoušku v Olomouci a Erik denně dojížděl do Brna. Nakonec vyhrála příroda a chuť se na Jesenicku do něčeho zapojit. Nad tím ale stojí skutečnost, že Erik si i z Jeseníku drží svoje zaměstnání v Brně, kde tráví obvykle tři dny z týdne. Ve čtvrtek už spěchá za rodinou, a taky za zdejšími krásnými výhledy. Ty jsou pro něj něco jako velký obraz, v jehož rámu se čtyřikrát do roka vymění roční období.

Těšíme se, až Erika Jankese propojíme s místními strojaři a on jim pomůže třeba jen s maličkostí, třeba s velkou věcí, know-how na to má.

Další zajímavé Jeseníčáky si můžete přijít poslechnout v rámci FESTIVALU PATRIOTŮ JESENICKA, který připravujeme na pátek 25.11. v rytířském sále Vodní tvrze. Přijďte, bude to mejdan :-)