Chcete originální urnu, stůl, sklenici? Na to je tu Roman Kvita

Designéři to mají těžké, dávají věcem nové tvary a ty tvary jsou dost často odvážné až kontroverzní. Lidé ne úplně dobře přijímají změny, a tak tu umělečtí kreativci mnohdy nemají na růžích ustláno. Potkali jsme ale jednoho, jehož vizuální ztvárnění nám hodně sedlo, prakticky všechny jeho věci se nám líbí.

Tím mužem je Roman Kvita, produktový designér, jehož nejvíce zviditelnilo sklo, ale nás třeba zaujaly urny. Slyšíte správně - náhrobky a urny. Nebo lépe řečeno Urnyy, jak se jmenuje tahle značka stylových schránek na popel nebožtíků.

Roman je rodák z Vidnavy, nicméně od čtyřech let vyrůstal v Kobylé nad Vidnávkou. Když jeho talent rozvíjela učitelka výtvarky ze základní umělecké školy paní Marie Mertová, začal se mu v hlavě rodit plán, že by se mohl přihlásit na uměleckou střední školu v Uherském Hradišti. Je to škola, kam po dosti selektivních talentovkách berou asi každého osmého, jímž se v roce 2004 stal i Roman Kvita. Škola super, hodně ho posunula zejména v sochařině, což ho poznamenalo až do dnešní doby, nicméně to zásadní pro Kvitu průmyslového designéra se začalo odehrávat na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Během studia mu odborného garanta dělal vyhlášený ateliér Olgoj Chorchoj, snad i tato skutečnost přispěla k tomu, že je dnes schopen vymýšlet jak věci masovějšího rázu pro průmysl, tak i individuální práce. Mimochodem Urnyy byly jeho diplomovou prací.

Jenže pozor, velký úspěch přišel v Německum kdy ještě coby študák získal prestižní evropský designerský titul Bayerischer Staatpreis 2014. To za spolupráci s německou sklářskou firmou Nachtmann, pro níž navrhl kolekci Sphere tvořenou skleněnými talíři, sklenicemi, mísami a vázami. Kromě zapsání se mezi fakt talentované designéry, jsou z toho i nějaké tantiémy, neboť za tu dobu už se jeho Sphere prodalo po celém světě několik milionů kusů. A je to zase důkaz, že české sklo je i nadále pojem. Když vám řekneme, že za Sphere dostal ocenění Red Dot, minimálně vy, co se v designu aspoň trochu vyznáte pochopíte, že tenhle týpek je dobrej.

Studium uměleckých oborů je úplně jiné, než studium klasických středních a vysokých škol, student je už v časech školy nucen pracovat na reálných věcech, Roman takhle ze své stáže v Dánsku dostal do svého portfolia stohovatelnou židli Brønshøj, nebo navrhnul a poctivě v Jeseníkách testoval sáňky Raketa z jasanového dřeva.

Už je to ale dospělák, rozumějte svobodný produktový designer, co má hlavu plnou nápadů. Vysněnou práci se dřevem, když už je z těch Jeseníků, si plní v projektu NARKi furniture, v němž se na solitérních kusech nábytku inspiruje klidně barokem, do něhož však dostává také funkčnost moderních čistých tvarů, a pak maleb, jež obstarává Dominik Běhal.

Jo, má ještě jeden Red Dot, to pro změnu za zastřešení bazénu. A navrhnul prototyp houpací stoličky pro věhlasný TON. A pro Nike doprovodné vozidlo s kopačkami.

Roman, jak si poněkud žádá jeho profese, žije v Praze, kde tvoří v ateliéru Prám. Ten založil s pár dalšími kreativními lidmi, mezi nimiž najdete i jeho ženu - sochařku Pavlínu Kvita, co ji poznal už na střední škole.

Vedle práce se věnuje svým dvěma dětem, bubnuje v amatérské kapele plné designerů, snaží se jezdit na kole, proto taky každé léto sleduje Tour de France, proto má ve svém portfoliu i návrh funkčního jízdního kola Suveren. Jo a moc rád griluje.