Dobrá angličtina a nulový strach z neznáma, tak zní recept Martina Vrány adresovaný studentům gymnázia

"Díky moc, že mě tady máte.", takhle bezprostředně zahájil svoji přednášku Martin Vrána na půdě jesenického gymnázia a studenti byli okamžitě jeho. Sám je absolvent téhle školy a zatím si drží punc pankáče, který si vystačí bez vysoké školy, byť přiznává, že po návratu z Londýna, kde 14 let pracoval, začíná zlehounka pociťovat, že by se vysoká hodila.

Právě život v Anglii byl ústředním tématem Martinovy motivační přednášky. On sám odcházel na ostrovy s jednoduchým cílem - naučit se anglicky. Protože neseděl zakřiknutý v koutě, ale naopak se nebál příležitostí, vypracoval se během pár let na poměrně důležitý post v mezinárodní právní kanceláři. Má na starost přípravu nových officů, v rámci IT oddělení hlavně vybavování technologiemi. Ve všech případech na těch nejprestižnějších adresách po Evropě, na Blízkém východě a v Africe, což jsou jeho regiony. Běžně absolvuje dva až čtyři lety týdně.

Je zázrakem a oceněním zároveň, že si tuhle práci dokázal ve firmě udržet i po návratu do rodné Vápenné. Kvůli dětem a manželce pocházející ze stejné vesnice, se před časem rozhodli pro přestěhování a ono to vyšlo takhle pěkně.

Jak už máme hosty positivJE MOTIVATORU nabrífované, oni před studenty nestojí kvůli vlastnímu P.R., oni jdou mladé publikum povzbudit, aby se děcka po škole nebály výzev a nových věcí, aby svou budoucnost držely pevně ve svých rukou. Martin apeloval na bezvadnou angličtinu a doporučoval mladým, aby si troufali mířit na posty, na něž zdánlivě jejich schopnosti nestačí. Mu tenhle přístup vychází, protože má vysledované, že zaměstnavatelé často záměrně přestřelují požadavky na uchazeče.

Dvacátá druhá epizoda nabízí pěkný mezinárodní příběh kluka z Vápenné.