Exjavornická Simona Kožuchová s platformou Artstorium pomáhá umělcům i laické veřejnosti

Baví nás setkávání s lidmi z kulturní sféry, protože nám to vždycky pomůže rozšířit naše skromné umělecké obzory. Pro tentokrát se to povedlo javornické rodačce Simoně Kožuchové, která v průběhu rodičovské dovolené s dvouletou dcerou v náruči rozbíhá vlastní projekt.

Kdybychom její Artstorium nazvali online uměleckou galerií, pokryli bychom sice její prvotní myšlenku, ale asi jenom tak 10 % reálného či potenciálního obsahu platformy. K myšlence ji přivedla vlastní tvorba, když se jí k jejímu překvapení povedlo prodat několik svých obrazů. Předesíláme, že Simona si cestu k malování našla úplně sama, nikdy se tahy štětcem neučila v ZUŠce. Dokonce si vzpomněla, že ani školní výtvarnou výchovu nikterak nezbožňovala. To jen pro ty, jež malování láka, ale "chybí" jim titul akademický malíř. Můžete i bez něj ;-)

Stalo se i Simoně, že jí plátno a štětec učarovali až v pozdějším věku. A právě z procesu prodeje umění si odnesla zkušenost, kterak složité to má začínající malíř, fotograf, sochař, když chce své do té doby více či méně poloprofesionální tvoření přepnout do módu 'nezávislost' (finanční), tedy že umělce jeho práce dokáže nějak uživit. Všimla si, že hodně mladých (nejen věkem) umělců může mít problém s touto transformací. Proto postavila webové stránky Artstorium a hodlala na nich prezentovat nová jména. Už první reálné schůzky s umělci ukázaly, že záběr jejího projektu by mohl být mnohem širší, neboť každého z nich pálí jiné potíže. Potíže, jež musí vyřešit, když se chtějí naplno věnovat hlavně tvorbě. Někdo potřebuje pomoci s naceněním díla, někdo potřebuje poradit, jak se prezentovat na sociálních sítích, někdo potřebuje uspořádat výstavu, někdo potřebuje kompletní zastupování… To pro vás zadarmo nikdo neudělá, nehrajete-li pomyslnou "první ligu".

Na téhle myšlence Simona staví svůj startup. "Neprodáváme rychloobrátkové zboží, prodáváme kus duše umělce.", osvětlila nám svůj náhled bývalá komunikační manažerka, IT analytička a publicistka Simona a rozpovídala se o tom, jak Artstorium není pouhá online galerie, ale spíše nástupní stanice pro tvůrce, kteří uzráli na veřejnou propagaci. V praxi ale nemá problém pod křídla brát a bere již hotové (rozuměj vystavující/prodávající) umělce.

Své odhodlání s upřímností v hlase vyjadřuje skoro zvoláním: "Miluju kulturu, a právě teď dělám na něčem, co chci dělat celý život.". Proto se nikam extra nežene, ale uvážlivě vybírá malíře, kreslíře, grafiky, fotografy, sochaře, kterým chce být "manažerkou" poskytující klid na práci.

Je si vědoma toho, že aby její sen fungoval dlouhodobě, musí do stroje pohánějícího Artstorium dostat i energii v podobě peněz, což si vyžádá pořádnou porci práce. Například s veřejností. "Chci vzdělávat lidi a chci je přesvědčovat, že mít doma originální obraz nebo fotografii, je násobně víc než si ve švédském řetězci koupit miliontou kopii něčeho. Jako každý člověk je unikát, je i umělecké dílo unikát, tak si pokud možno dopřávejme originály.", popisuje Simona svoji možnou budoucí roli 'učitelky umění'.

Má to promyšlené a umí se obklopit potřebnými lidmi. Spolupracuje s historičkou umění Veronikou Chmelařovou. Má to reálné výsledky a umělce ze své stáje dostává na světlo světa. Je březen a ona letos chystá už čtvrtou výstavu. Aktuálně jí v Klubovně 2. patro vystavuje Tomáš Kudela a brzo se veřejnosti otevře Čítárna Unijazz s díly Tomáše Brauna.

Víme, proč si o Simoně Kožuchové čtete na našich stránkách. Vyrostla v podzámčí Jánského Vrchu a patří mezi ten typ lidí, kteří pořád něco vymýšlí a podnikají. V případě Artstoria může Simona sehrát perfektní inspirátorku kreativity na Jesenicku. Něco s ní vymyslíme, vy sledujte její Instagram @artstorium.cz.