Honza Páleníček vyměnil snowboard za surfařské prkno a krotí vlny v Indonésii

Svět bude tím plnější šťastných lidí, čím více jich bude žít svými sny. Sníme tedy a vidíme jesenického Honzu Páleníčka (pro kamarády Palda), kterak by na něm šlo demonstrovat výše zmíněná slova o šťastné cestě. Ten kluk si celý život poskládal okolo svých koníčků. Příjemně se jeho vyprávění poslouchá, sálá z něj vnitřní pohoda, navíc cinknutá porcí exotiky. Nedělá vědu z toho, že kvůli zálibě v surfování se s celou rodinou přestěhoval za vlnami na Bali.

Absolvent jesenického osmiletého gymplu nedělal vědu ani z toho, že po maturitě nezamířil na vysokou školu. V té době ho sice zajímala biomechanika, jenže přednost dostal rozpustilejší život stojící na čerstvém vstupu České republiky do Evropské unie. Honzovi se otevřelo zahraničí, hodně stál o to ho prozkoumat. Jakmile to šlo, sbalil kufr a vycestoval s kamarády do Anglie. Následoval klasický kolotoč kulturně-sociálních šoků provázený obvyklými starostmi s bydlením, sháněním práce a zajišťováním potřebných povolení. Vždycky to dopadlo dobře a brzo se najelo na Honzou preferovaný model - 'půl roku vydělávám a půl roku za to jezdím na snowboardu'. První rok se živil manuálně ve velké plastikářské firmě, druhé léto sbíral ovoce. Živil se porůznu.

Když Spojené království vyměnil za španělské Kanárské ostrovy, vydělával si za barem a tehdy poprvé se jako ortodoxní vyznavač zimních sportů potkal s vlnami a surfovým prknem. Poté překopal svůj režim 'léto práce - zima zábava' na 'zima práce - léto zábava'. Pět měsíců v roce pracoval v krkonošském Svatém Petru ve Špindlerově Mlýně, aby léto trávil ve vlnách oceánu na indonéském ostrově bohů Bali.

Tip na Bali dostal od kamaráda na Tenerife, který už tam dlouhé roky jezdil. A bylo to zatraceně jiné surfování. Neměnil se způsob obživy, jen lokalita zvolená pro užívání vydělaných peněz. Ze začátku si na Bali přivydělával jako domovník v jednom z prvních českých surfhausů.

Práce zůstávala pouze prostředkem k zábavě. Tedy jen do chvíle, než Honza vzal přítelkyni Veroniku (taktéž z Jeseníku) s ani ne ročním synem Kubou a přestěhoval je na Bali! Před tímto rozhodnutím strávil mladý pár na Bali několik surfařských sezon a Honza si tuhle exotiku toužil zkusit na plný úvazek. V začátcích si vydělával například jako instruktor surfování, jako indonésky mluvící průvodce po celém souostroví, jako pronajímatel ubytování… Dělal vše, za co se dal relativně drahý život na Bali financovat a kdykoli to šlo, sjížděl vlny Indického oceánu.

Stabilizovat rodinu daleko od Česka je jedna věc, nutnost přizpůsobovat se novým profesním výzvám je druhá věc. Celý život se tak nějak drží kréda 'vlastně nic neumím, ale vše co je potřeba se naučím' a vychází mu to. Doslova od píky se naučil třeba pracovat se dřevem nebo stříhat videa, upravovat fotky a online marketing na sociálních sítích. Zorientoval se v tom natolik dobře, že se nyní živí prací pro firmy z celého světa, kterým dělá internetové reklamní kampaně. Ano, znamená to makat sedm dnů v týdnu, ale sám si řídí, kdy bude práce hotová. Hlavně že se daří být skoro pořád ve vodě nebo s boxerkami na rukách. Box a muay thai (thajský box - plnokontaktní bojové umění, pozn. autora) je jeho nová oblíbená zábava na Bali.

Aby to nevypadalo, že život na Bali je jenom o Honzovi, tak to zase ne. Veronika s kamarádkou řídí z Indonésie vlastní módní značku Verymary a syn Kuba navštěvuje tamní mezinárodní školu. Samozřejmě mají určitou práci s tím, to všechno ufinancovat, ale filozofie života na Bali prostě stojí na jiných hodnotách. Peníze nejsou určující, pokud je jich dost na život. "Navzdory nízkým výdělkům, klidně jen 150 USD za měsíc, jsou tu lidi šťastní. Nepřemýšlí tolik nad budoucností, žijí teď a tady.", libuje si Palda a přál by kus tohoto optimismu i Jeseníčákům.

Jestliže bez práce nejsou koláče, tak potom co si zasloužíte, když něco děláte dlouho a s plným nasazením? Přihraje vám to zajímavé příležitosti. Honza se věnuje surfingu nějakých 19 roků a směle se dá říct, že patří mezi českou špičku. Protože žije u oceánu a jak už bylo řečeno, okolo surfování si poskládal "zbytek života". Ač není duší ryzí závoďák, zajel pár výborných výsledků na Českém surfařském poháru, a tak se přihodilo, že se dočkal nominace na surfové Mistrovství světa ve středoamerickém Salvadoru! S těžkým srdcem musel pozvánku odmítnout. "Celý můj život je jeden velký trénink, pořád potřebuji něco dělat, ale závodění nemá tu prioritu, pokud je potřeba se soustředit na důležitější věci.", vysvětluje svoje rozhodnutí Palda. Pro Česko škoda, ale i to je důkaz, jakou životní filozofii Honza vyznává, vystihnout by jí mohlo slovo JÍÍÍZDA!

Teď je ještě mladý, ale na krapet starší kolena by se nebránil návratu na Jesenicko. I po těch letech strávených v zahraničí si stojí za svojí hláškou, že "Jeseníky jsou krásné místo pro život.". V nich už to ale bude zase leda o snowboardu nebo horském kole :-)