Káva je můj osud, říká majitel pražírny Gala Coffee Jan Kuruc

Kdoví, co se před nějakými patnácti lety honilo hlavou kantorům na jesenické hotelové škole, když známkovali výkony tehdejšího studenta Jana Kuruce. Sám se při vzpomínce na tu dobu sebekriticky označil za možná nejhoršího žáka. Jenže k jeho velkému štěstí si nechuť k učení kompenzoval absolutním zápalem k praxi. Na všech akcích, na kterých se jeho škola podílela, míchal drinky, připravoval kávy, obsluhoval, sbíral nádobí… Bavilo ho to a brzo si uvědomil, že by v tom šlo vydělat nějaké peníze. Sehnal potřebné souhlasy a v sedmnácti letech začal podnikat. Dokonce příležitostně zaměstnával svoje spolužáky. S vlastním barem obrážel kulturní a společenské události a dělal na nich cateringový servis. Jeho vášeň dokresluje historka z jedněch Vánoc, kdy si od rodičů přál stovky talířů a skleniček. Na rauty ;-)

Ambici uspět v gastronomii si přenesl i do Prahy při studiu vysoké školy. Jenže tam bylo o dost složitější proniknout mezi zavedené subjekty. Honza se snažil, nakonec ale po zisku titulu, kvůli kterému ale do školy nechodil, zavelel k návratu do rodného Jeseníku.

Malá vsuvka k vysokoškolskému vzdělání – on nešel management a řízení lidských zdrojů studovat primárně kvůli diplomu, ale kvůli kontaktům, které si na vysoké přirozeně udělá každý. Tuhle novou perspektivu, jak na VŠ nahlížet, nabídnul i studentům jesenické hotelové školy a obchodní akademie, když mezi ně zamířil jako 33. positivJE MOTIVATOR.

Po vysoké škole v Jeseníku otevřel kavárnu Natura Bar (dnes Cafe Bar Valhalla), která byla ve své době úspěšná a Honza si v ní vlastně dost rychle splnil sen o vlastním podniku. Proto ji prodal a utržené koruny směnil na dolary a roztočil v USA. Prostě si koupil auto a projel půlku Států. Tenhle výlet považuje za hodně formující. A i když se vrátil bez peněz, byl zocelen super zkušenostmi a připraven na další výzvy.

Tou se už brzo stal rozvoj obchodních aktivit jesenické úklidové společnosti CleanLife, v níž dostal na starost region Praha. Fajn období, kdy mu šla práce od ruky, leč se dostavilo osobní prozření, že chození do práce jenom kvůli výplatě mu přestává dávat smysl a ke svému vnitřnímu uspokojení potřebuje víc.

Proto návrat do kávového byznysu, otevření kavárny v Brně a v Lipové (dnešní Nostalgie) a hlavně založení vlastní značky kávy Gala Coffee. Na záznamu Honzovi přednášky si poslechněte i pár vět o tom, jak o svůj brand bojoval s globálním gigantem Tchibo.

Jan je milovníkem dobrodružnějšího cestování na vlastní pěst, a když se v čase covidu vrátil z Thajska, neměl moc chuť naskočit zpět do tehdy totálně zamrzlého gastra. Naopak, vyhlédl si mnohem dynamičtější obor plný drsných MMA zápasníků. Doslova si usmyslel, že chce pracovat pro československou organizaci Oktagon. Jeho story o tom, že ani tři odmítnutí pro něj nebyla definitivní stopkou, si taky přehrajte ve videu. Z dob práce v obchodnímu týmu Oktagonu pramení i jeho skvělé znalosti marketingu. Ostatně jeho moderní tříminutovou definici vyšvihnul i na přednášce na hotelovce.

A protože dávný spor se společností Tchibo vyhrál, mohl se už celkem potřetí vrátit k vysněnému kávou vonícímu podnikání a značku Gala Coffee pořádně nakopnout. Až tak, že si sám vybírá farmáře, jejichž kávová zrna bude pražit a že s italským výrobcem kávovarů vyvíjí pod značkou Gala vlastní mašiny. K tomu buduje síť spolupracujících kaváren, kde do páky tamperem tlačí jeho směsi. Tady u nás z Honzových káv připravují kafe například ve restauraci Gemer, kavárně Valhalla, Penzion Kovárna Horní Lipová nebo restauraci U Petra.

Když posluchače burcoval, aby si šli za svými životními sny a nebáli se chybovat, zarámoval to jedním pěkným moudrem, když pravil: "Ten, kdo něco dělá, může selhat. Ten, kdo nic nedělá, už selhal.".

Kamil Kavka