kreativJE: Helena Šimíková roztáčí hrnčířský kruh pod značkou Helehlína
Báječné, Helena Šimíková pasuje positivJE rovnou do dvou rubrik. Za prvé je logickou součástí našeho mapování kreativních lidí na Jesenicku (kreativJE), za druhé by jako přistěhovalec z Brna mohla být zmíněna v sekci 'Nová adresa Mikulovice', kam ji přilákal její manžel Šimon Šimík. Ano, je to ten Šimon, co provozuje kožedílnu Manopu (na positivJE jsme o něm psali 24. srpna).
Dlužno dodat, že nechybělo moc a ani Šimon, ani Helča svou přítomností Jesenicko neokořenili, původně totiž zvažovali po svatbě odejít z Brna do Německa či Rakouska. Jenže, když nosíte v bříšku potomka, jdou vám hlavou úplně jiné priority, a tak se stalo, že mladí manželé koupili starý dům v Šimonových rodných Mikulovicích a totálně překopali své nejbližší plány. Šimon šije věci z kůže a pracuje v CS-CONTU (dříve Česko-slezská výrobní), Helena je aktuálně na rodičovské dovolené s dvouletou Rozárkou a snaží se nezahálet.
Už od dětství inklinovala k výtvarnému a hudebnímu umění. Léta chodila do ZUŠ na výtvarku a zobcovou flétnu, je členkou flétnového kvarteta Flautas de Colores.
Než se provdala za Šimona, pracovala 2 roky v lesní školce, ale v té pro děti, ne pro mladé stromky :-o A tahle zkušenost, aniž by to tušila, docela předurčila její dnešní kroky. Přistěhování do Mikulovic považuje za super rozhodnutí, ostatně aklimatizovat se na novém místě během mateřské je taky výhoda. Získala určitý extra čas pro adaptaci. A jak je žena činorodá, pustila se už do dvou dosti zásadních věcí.
Prvně začala v Krnově dálkově studovat předškolní a mimoškolní pedagogiku, která by ji bavila a vlastně by se mohla stát regulérním zaměstnáním, až Heleně skončí rodičovská dovolená.
Tedy to za předpokladu, že se jí nějak výrazně nerozjede její druhá věc, do které se pustila - pustila se do výroby keramiky. Ale to si poslechněte, jak zodpovědně se k tomu dá přistoupit. Už zaznělo, že malá Helča byla dítko tvořivé, takže když si chtěla mateřství zpestřit něčím pro sebe, přihlásila se do jesenického Střediska volného času Duha, kde s dětmi z prvního stupně ZŠ Jeseník navštěvovala hrnčířský kroužek! ;-) Dospěláci, vidíte, i takhle se dá vystoupit z komfortní zóny. Volně tak navázala na točení kruhu, ke kterému přičichla v kurzu ještě v Brně.
Manžel chtěl svou ženu podpořit - sám v tu dobu rozjížděl Manopu, a tak ji "donutil" pořídit si hrnčířský kruh. Trpělivá Helena skoro rok točila, tvořila a ničila... desítky a stovky hrnečků, váziček a mističek, až se letos v březnu osmělila, koupila si pec, vyběhala IČ, založila instagramový účet Helehlína a začala si říkat o peníze za to, co ve své malé ruční dílně vyrobila. Dělá to dobře a hezky, protože už dnes dodává svůj sortiment do kaváren Vinckovo v Jeseníku a Eleanor v Žulové a díky Instagramu prodává do Brna, Prahy...
Zkrátka rozbíhá se to nadějně a Helča jde zřejmě dost neomylně za svým snem - dokázat si hrnčířinou vydělat víc než klasickou prací. Už si taky v Mikulovicích chystá dvě místnosti - dílnu s prodejnou, to je pro podobné malé podnikatele vždycky milník. Je dost přesvědčená o tom, že tenhle hand-made byznys půjde dělat z Mikulovic úplně stejně úspěšně, jako z Brna. Bonusem hovořícím pro Jesenicko je kvalita života, kterou tady považuje za lepší. Jen potřebuje potkávat více vrstevníků. Jak to zařídit?
Pokud byste domů rádi něco od Helehlíny, pak nečekejte strojovou přesnost. Ruční výroba o tomhle není. Helena slibuje sice drobnou nepravidelnost, ale zato zcela jistě originálnost, jak to má ráda.