Lipovský Martin Hloch v managementu MMA bojovníka Jiřího Procházky

Když jsme v létě 2019 psali o rodákovi z Lipové Martinu Hlochovi, který byl tou dobou na vrcholu se svým Epic Production, náš článek končil větou "Martine, my si počkáme, protože věříme, že alespoň část svojí světovosti přeneseš i na Jesenicko.". Netušili jsme, že ho z jeho dočasného domova na španělské Ibize uvítáme zpět tak brzy.

No, bez velkých oklik, jeho byznys s taneční muzikou, v němž je aktivní v asi 22 zemích světa, dostal ránu na solar plexus díky covid-19. Ten už druhou sezónu prakticky vynuloval Martinovy příjmy ze showbyznysu. Pro něj to byl důležitý okamžik, a tak trochu akcelerátor nedávných rozhodnutí. Měl v plánu to udělat až za pár let, leč okolnosti jej přivály aspoň na čas zpět do Česka, k naší velké radosti do rodné Lipové.

Jestli je to direkt, co Martinově podnikání uštědřil koronavir, tak je to symbolické, ale právě k bojovému sportu ho to teď přiválo. A to hned na ten nejvyšší možný level. Znáte MMA bojovníka Jiřího Denisu Procházku, který je šampionem japonského Rizinu a aktuálně hvězdou světové asociace UFC? To je ten, který se minulou sobotu večer stal v Las Vegas světovou dvojkou polotěžké váhy a docela se mu tak rýsuje šance na titulový zápas s aktuálním UFC šampionem polotěžké váhy Janem Błachowiczem. Pro některé z vás může být MMA obyčejné mlácení se, leč krátký exkurz do světa smíšených bojových umění by vás mohl přesvědčit o tom, že ty boje mají pravidla, že ti borci nejsou žádní pouliční rváči, ba naopak, je tam sportovní rivalita, je tam respekt k soupeři... Jiří Procházka má našlápnuto stát se jedním z nejúspěšnějších českých sportovců blízké budoucnosti. A Martin Hloch se stal se svými mezinárodními zkušenostmi součástí jeho managementu, v němž má na starosti vyjednávání globálních obchodních partnerství. To už uzavřel s největším z největších - americkým Paradigm Sports, což českého fightera dostalo do společnosti úplně top bojovníků, jako je třeba Conor McGregor.

MMA se v poslední době dostává velké mediální pozornosti a můžeme být pyšní na to, že je u toho aspoň takhle v zákulisí náš člověk, který tak sbírá další zkušenosti, co jednou zúročí ve svém rodišti, nápady na to má.

Foto (zdroj): Martin Hloch