Lovec mozků Marek Petruš
Když jsme Marka Petruše poprvé oslovili na rozhovor, nebyl si jist, že je pro positivJE tím správným adeptem. Ačkoli Jeseník nosí v srdci a často do něj jezdí, hlavně kvůli rodině a dost za sportem, fakticky rodné město opustil po základní škole. Museli jsme mu zopakovat, že s positivJE mapujeme příběhy i těch Jeseníčáků, kteří odešli do "velkého světa".
On se ale Marek původně připravoval pro život tady, vždyť na střední odešel na hornickou školu do Příbrami, protože v té době tady byly významným zaměstnavatelem rudné doly (RD). Jak to s RD dopadlo, víme, musel na to reagovat i volbou vysoké školy. Vybral si bakalářské studium žurnalistiky na Univerzitě Palackého, magisterská studia v oboru pak dokončil na Univerzitě Karlově. Mimochodem v době studií byl hodně aktivním redaktorem Jesenického týdeníku, ale už v té době směřoval do velké žurnalistiky.
Začalo to při vysoké škole psaním pro Českou tiskovou kancelář (ČTK), kde se věnoval ekonomice a finančním trhům. Už tam se začal rodit jeho zájem pracovat pro zahraničí, kde je používání angličtiny naprosto přirozené. Za svoji novinářskou dráhu, kterou se ani dnes mnoho českých žurnalistů nemůže pochlubit, psal například pro BridgeNews a Dow Jones Newswires, americkou tiskovou agenturu, která byla v jednom mediálním koncernu s The Wall Street Journal, takže mu několik článků vyšlo v tomto renomovaném deníku. Následně byl 6 let pražským korespondentem agentury Reuters - kde se postupně specializoval na makroekonomiku, finanční trhy a centrální banky.
Tyto zkušenosti bezezbytku zúročil na další štaci, jíž absolvoval u české banky bank, jak se přezdívá České národní bance (léta 2009 až 2015). Jako špičkový odborník na makroekonomická témata byl v ČNB zodpovědný za komunikaci. Marek na této prestižní pozici sloužil dvěma guvernérům (Zdeněk Tůma, Miroslav Singer) a jejich bankovní radě (v níž zasedali jako viceguvernéři např. dnešní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, anebo současný velvyslanec v Číně Vladimír Tomšík).
Po takřka snové práci, krátce před vypršením guvernérského mandátu Miroslava Singera, přišlo zajímavé laso od jisté OGResearch (OGR), která se zabývá poradenstvím v oblasti měnové politiky centrálních bank prakticky po celém světě - a zejména v rozvíjejících se ekonomikách ve východní Evropě, Africe a Asii. U jejího vzniku byl v roli spoluzakladatele jistý Ondřej Kameník. Ten Ondřej, o němž jsme na positivJE poprvé psali 23.8.2019. Když do firmy Marek nastupoval, ještě nevěděl, že ve vedení je další Jeseníčák. Který navíc taky kdysi pracoval v ČNB.
V OGR to byla taky fajn etapa. Práce pro národní banky je exkluzivní, ale obnáší to časté cestování, po hříchu hodně daleko - typicky střední Asie a Afrika, což bylo stále těžší skloubit s výchovou dvou dětí.
Marek ale zvolnil jenom na oko. Stáhnul se do Prahy a nastoupil do přední české headhuntingové společnosti Bubeník Partners. Pro laiky - headhuntingová firma pomáhá velkým společnostem s obsazováním top pozic. Často tak činí pomocí přetahování vhodných lidí jiným velkým firmám. Zní to drsněji, než jaká je praxe ;-)
Doslova před pár měsíci Marek Petruš učinil další profesní změnu, kdy zůstal u "lovení mozků", ale přestoupil do mezinárodní společnosti Pedersen & Partners. V ní dostává prostor, na profi úrovni, hledat správné lidi do mezinárodních společností - a může to být v každé z padesátky zemí, kde Pederseni působí. A jsme zpět u Markovi preference, pracovat nejlépe v angličtině, kdy "hřištěm" je prakticky celý svět. Jeho práce začíná daleko předtím, než oslovuje kandidáty. Nejdříve totiž jako tento tzv. "executive search" konzultant musíte přesvědčit korporaci hledající třeba nového generálního ředitele, že právě vy jí s tím dokážete pomoci. A až pokud vám tento mandát svěří, tak se připravte na jednání a vedení pohovorů s potenciálními kandidáty, kteří ve skutečnosti žádnou novou práci nehledají. To je v kostce head hunting :-)
Tak až na displeji svého mobilu uvidíte číslo Marka Petruše, budete vědět, že hrajete I. ligu.