Měl zachraňovat jesenický textilní průmysl, místo toho Ondřej Sedlák v Dublinu vede kavárenskou síť

Jako balzám na naši jesenickou duší zněla slova Ondřeje Sedláka, když se člověk žijící 17 roků na vyspělejším Západě - konkrétně v irském hlavním městě Dublinu, tak pozitivně vyjadřuje ke svému rodnému kraji. Na Jesenicko se dostává jednou až dvakrát ročně a říká: "Pozoruji, jak se všechno opravuje, jak se staví hala, kluziště, skate park, jak jsou opravené školy s tělocvičnami i hřišti. Cestuji hodně po světě a tahle dostupnost pohybu, sportu a kroužků pro děti není ani náhodou běžná.".

Coby čtvrtá generace Sedláků se chtěl i on pohybovat v textilu, možná převzít dnes již neexistující obchod s látkami svého táty, který roky provozoval na Školní ulici v Jeseníku. Do značné míry tomu podřídil vzdělání, když z jesenické sportovky zamířil na střední oděvní školu do Prostějova, tehdy českého města módy. Studia si zpestřil hraním druhé basketbalové ligy, protože sport je pro něj drogou už od dětství. "Škola super, dokonce jsem chodil na praxi do Moravolenu a po maturitě jsem měl nabídku nastoupit do jesenické pobočky OP Prostějov, jenomže textilnictví už v tu dobu (psal se rok 2001) padalo.". Tak raději pokračoval ve studiích módního managementu na Technické univerzitě v Liberci. Zná to mnoho z vás, studenti v létě jezdí na brigády do zahraničí, Ondra si to po státnicích namířil do Irska. S mizernou angličtinou to v začátcích stačilo na práci po stavbách a hle, jak se v Dublinu vyšvihl.

Po nějakých třech zahřívacích letech si na University College Dublin doplnil vzdělání o obor řízení lidských zdrojů, čím se do značné míry dneska i živí. Posledních 14 a půl roků pracuje pro největší kavárenský řetězec v Irsku Insomnia Coffee Company, kde začínal na pozici manažera kavárny, kde ale dnes pracuje jako regionální manažer celé dublinské oblasti. "Je to úžasně pestrá práce. Mám na starost 20 obchodů, takže 20 manažerů, celkem asi 150 zaměstnanců. Vymýšlím menu, drinky, jednám s dodavateli a snažím se koučovat zaměstnance.", přiblížil nám Ondra svoji zodpovědnost.

Kávu si doslova zamiloval a našel další způsoby, jak se jí věnovat. Stal se porotcem na baristických soutěžích, v nichž jde o přípravu různých káv a kávových nápojů. Začínal u sebe v Irsku, ale dneska jezdí soudcovat na soutěže po celé Evropě (např. Itálie, Německo, Holandsko), byl v USA a letos se moc těší do Austrálie. Na náš dotaz, jak si vede česká kavárenská scéna se usmál a spustil: "Česká republika jde nahoru, klidně aspiruje na top v Evropě. No a Jesenicko taky roste. Žasnu, kolik míst s dobrou kávou přibylo.". Děkujeme za povzbuzení.

Ostatně na progres irského Dublinu, když se se svými pobídkami otevřel velkým technologickým firmám, a to ho vystřelilo z chudého hlavního města u moře do společnosti zelených a chytrých metropolí, by v lecčems mohl inspirovat Jeseník. "Pětkrát týdně sportuju, na to jsou Jeseníky jako dělané. Tenhle region uvnitř přírody je jako stvořený pro nějaká online povolání z home officů a coworků. Závidím vám to.", jakoby v hlase Ondra Sedlák zalitoval, že se ho to netýká. Netýká, protože se svojí španělskou snoubenkou v Dublinu vychovávají dvě dcery (7 a 5 let), které sice učí česky, kterým sice dává lekce lyžování na Červenohorském sedle, a kterým svůj rodný kraj ukazuje, stejně to na návrat na Jesenicko nevypadá.
Uvidíme Ondro, my, co tu zůstáváme, na tom budeme pracovat ;-)

Námět (zdroj): Nikola Projkovský