Osvěžující "naplavenina" Petra Šošolíková
Braindrain se tomu říká a myslí se tím odliv mozků z regionu - zrovna pro Jesenicko je to téma. Jenže dneska popíchneme patrioty ze Zlínského kraje, protože právě jim jsme vyfoukli jeden mozek ;-)
Petra Šošolíková je manažerkou odpovědnou za obchod ve společnosti Naturfyt BIO, kam nastoupila na den přesně před rokem! Pojďte si přečíst, jak se stane, že se člověk bez vazby na Jesenicko ocitne rovnou v jedné z ikon zdejšího byznysu.
Povídání začneme v Petřině dětství, kde nás zaujal způsob jejího rozhodování v některých okamžicích, který se v jejím dosavadním životě zopakoval ještě několikrát. Pochází ze Štípy u Zlína (tam co je známá ZOO Lešná Zlín), kde se v páté třídě objevili náboráři ze zlínské atletické školy Emila Zátopka, a tak se stalo, že jí to oslovilo, nechala se naverbovat a druhý stupeň už válela v hodu kladivem (dotáhla to až na Mistrovství ČR).
Střední školu odchodila na Ekonomickém lyceu Zlín a masírovala svaly na vysokoškolská studia. Za nimi se stěhovala do Brna na Mendelovu univerzitu. Z jejího pohledu stojí za zmínku hlavně zkušenost díky výměnnému studijnímu programu Erasmus, který strávila v tureckém Istanbulu, a taky vždy pospíchala ve zkouškovém období, aby měla co nejdelší léto a mohla jezdit na brigády do zahraničí. Podívala se do Řecka, Holandska, Skotska a USA. Mimochodem Státy byly hned první cesta ven, tam si potvrdila, že v životě všechno jde.
Ani neví jak, ale studentský život uletěl, že rázem přišly státnice a rozhodování co dál. Jela na pohovor za Brno do prázdné haly, kde jí nabídli možnost podílet se na budování nové společnosti zaměřené na multilevel marketing. Zase - intuice, kývla na to a nějakých sedm let byla u vzrušující byznysové jízdy, kde řešila vše od špendlíku po lokomotivu... až přišlo vyhoření.
Sbalila batoh, koupila letenku a vyrazila do Jižní Ameriky. Kulturní šok je ten správný termín, když vzpomíná na první měsíce v Bolívii. Aby ne, když tam byla sama. Poctivě cestovala, přidávala další země (Guatemala, Belize, Kostarika...), leč penízky začaly docházet. Opět štěstí nebo náhoda, potkala Čecha, a ten jí "dohodil" práci ve Špindlerově Mlýně, až se vrátí do Česka. Protože si už dříve udělala kurz lyžařské instruktorky, hlásila se v Krkonoších, kde se v produkční agentuře starala o firemní akce a zážitky pro movitou klientelu. Jenže po pár sebelepších měsících přijde rutina, což není nic pro Petru, takže se šlo dál.
To si tak pohrávala s mobilem v ruce, když byla otevřena registrace k vízům na Nový Zéland, kde má běžný smrtelník šanci asi tak jedna ku tři miliony osm set šedesát dva tisíc. A hle, ona stihla formulář vyplnit a odeslat mezi prvními a vízum získala. Ta holka má nos na příležitosti :-)
Přiletěla do Christchurch, obratem koupila auto a vzala práci na první farmě - trhala kiwi. Po deseti dnech nuda, a jak jinak než že na opačné straně zeměkoule potkala Čecha a ten jí poslal do Tasmánského národního parku, kde v české hospodě hledali pomocnou sílu. Během pár měsíců to tam dotáhla na pozici šéfkuchařky, až jí zase začaly svrbět ruce, že by ráda změnu, tak se přemístila do zimního střediska Mt. Hutt, kde pracovala ve ski servisu. Po zimě se dostala k práci "údržbářky", což obnášelo mimo jiné ježdění s bagrem, stavění střechy, oplocení safari :-o
Kdo přiletí brigádničit a cestovat na Zéland, dříve či později chce do Austrálie, to samé podstoupila i Petra. Tři měsíce spala pod širákem na pláži. A je to normální, hrozně moc cizinců spí někde v kempu nebo v autě, proto je nejdůležitější právě to auto - za malé peníze dobrou kvalitu, to znáte z českých bazarů, ne? Jenže do toho se začínal rozbíhat koronavirus a konkrétně tedy Austrálie směřovala k zásadnímu lockdownu. Zavřely hotely i kempy, zrušeny byly prakticky všechny lety..., dost to zavánělo tím, že Petra zůstane u protinožců v pasti. Hodně se nadřela, aby nakonec v den svých narozenin odletěla do Evropy, kvůli čemuž sice padla zamýšlená návštěva Nepálu, leč s pandemií to vloni v březnu přestávala být legrace.
Když doma zpátky na zlínské půdě pochopila, že tohle zavření světa nebude záležitost dvou měsíců, začala si hledat práci v Česku. Poslala pár životopisů, byla na třech pohovorech - v Praze, Brně a... v Jeseníku! V Naturfyt BIO, který se čerstvě přestěhoval do nové výrobní haly. Nezapomeňte, má vystudovanou ekonomii, zmáknutou angličtinu, fůru zkušeností z marketingu, našla společnou řeč s panem Hojgrem, a tak se usadila v nových šedožlutých prostorách (mimochodem dvě barvy roku 2021) Naturfytu, kde dostala na starost obchodní oddělení, jemuž se přesně rok snaží vtisknout novou tvář, vytyčit nové cíle, otevřít nové trhy...
Zkrátka Petra Šošolíková je
v Jesu, dýchá za místní kosmetickou firmu, a je připravena se zapojit do
zdejšího života, třeba by ráda přiložila ruku k nějakému pořadatelství, se
kterým má zkušenosti. V positivJE se určitě postaráme o propojení s místními,
posilu regionu si tady budeme hýčkat. Realiťáci, taky se začíná poohlížet po
nějaké chalupě, kdybyste o něčem věděli...