positivJE FESTIVAL nastínil největší trable a výzvy zdejšího školství

21.02.2025

O co míň vláda svými činy dokazuje, že je pro ni vzdělávání prioritou, o to víc se tady musíme snažit sami. Výchozí podmínky nejsou optimální, mnohým školám chybí speciální pedagogové, školní psychologové nebo kariéroví poradci. Zdejší deváťáci pak mívají zbytečně nízké aspirace, vinou čeho na maturitní obory vč. gymnázií nastupuje asi jen 50 % z nich, přitom v Česku je to v průměru okolo 70 % žáků.

Ve školském panelu positivJE FESTIVALU každý rok diskutujeme hlavně o věcech, které mohou zdejší ředitelé, pedagogové a zřizovatelé ovlivnit. Pozvání do Jeseníku přijala ředitelka Partnerství pro vzdělávání 2030+ Silvie Pýchova a koordinátor podpory ministerstva školství v regionech Jaroslav Mihal.

Když si pustíte záznam panelu, uslyšíte řadu zajímavých témat, kterých jsme se dotkli a podle nás nejsou nutně určeny jenom sluchu kantorů. Školství má na budoucnost Jesenicka fatální dopad, musí to tedy být věc veřejná.

Ťukli jsme pár otázek na roli zřizovatelů škol, tedy obcí, jak by se ty měly angažovat a zda tam mohou být rezervy ke zlepšení. Ostatně i obce a města mají usilovat o pozvednutí prestiže učitelské profese, jako to známe například z Finska. Největší výzvou zejména pro menší, tzv. úplné školy s I. i II. stupněm, je zajištění aprobovaných pedagogů a dostatek dětí. Sdílení personálu a svazkování škol Jesenicko v příštích letech asi nemine a jde to uchopit jako příležitost k dalšímu zvednutí kvality.

Diskutovalo se také o tom, že by střední školství zasluhovalo pořádnou revizi oborů, na stole to je, protože s počtem 280 máme možná dokonce světový primát. Cílem má být redukce (škrtnutí či sloužení) o cca 80 %. Dále se mluví o posílení všeobecného vzdělávání (gymnázia a lycea).

Práce tu máme jako na kostele, a to nám spíkři panelu Moderní vzdělávání každoročně potvrzují, že zdejší školství – platforma Vzdělávání Jesenicko je svojí pracovitostí vyhlášená daleko za hranicemi regionu.