Reportáž Filipa Řehy ze Závodu Míru

Ještě se vracíme k víkendovému boji jesenického cyklisty Filipa Řehy na prestižním Závodě Míru, kde ve světové konkurenci obsadil 76. místo. Celkové pořadí nebylo to hlavní, jeho úkolem bylo pracovat pro týmovou jedničku Mathiase Vacka a sbírat zkušenosti. Obojí se povedlo, Mathias obsadil 3. příčku a Filip si užil tvrdou porci kilometrů i vřelé fandění podél cesty. Poprosili jsme Filipa, aby nám popsal jeden závodní den, jeho volba padla na královskou sobotní etapu, kdy se mladí silničáři dokonce dvakrát vyškrábali na Dlouhé stráně (135 km, 2 770 metrů převýšení).

Ráno snídaně v 8, dávám si míchaná vajíčka, chléb se šunkou a sýr, trochu müsli. V 9.30 odjíždíme na start etapy do Bruntálu. Po příjezdu (10.30) se převlékl do reprezentačního dresu, do kapes cpu energetické gely, tyčinky a vafle s Nutellou, to se bude hodit. V 11:45 nastupujeme na předzávodní prezentaci. V pravé poledne se opíráme do pedálů a vydáváme se vstříc náročné etapě přes Rýmařov, kolem Šumperka a přes Sobotín pod Dlouhé stráně, které si ten den dáme dvakrát. Čtyři hodiny a sedm minut mi to nakonec zabere.

Pavel Bittner veze žlutý dres pro vedoucího závodníka, ale kopce ho bolí, takže se jede na Mathiase Vacka. Já a Vojta Řepa máme hlavní úkol - dovézt peloton kompletní pod 'Stráně', takže taháme špici, zachytáváme nástupy ostatních týmu, zajíždíme za peloton pro bidony a jídlo, cyklistika je týmový sport :-)

Pod hlavní kopec přijíždíme pohromadě, moje mise je v tu chvíli splněna, zbytek závodu si mohu zvolnit, abych byl fit na neděli. Výjezd na Dlouhé stráně už pro Mathiase musí odmakat Karel Vacek, Pavel Bittner a Kuba Ťoupalík. Mathiase berou křeče, ale bojuje, nakonec je v cíli čtvrtý se ztrátou čtyřech vteřin na nejlepšího Lennerta van Eetvelta z Belgie, pozdějšího celkového vítěze Závodu Míru 2022.

Závod se povedl, přioblékám další vrstvu, ať ve sjezdu neprochladnu. Dole nasednu do týmového auta a mizíme na hotel. Tam sprcha, večeře, zhodnocení etapy, kdo chce na masáž a co nejrychleji usnout, zítra je taky den.

Poslední etapa měla start i cíl v Jeseníku, kam Filip za bouřlivého aplausu přifrčel 70., aby se v hloučku s jesenickými cyklisty mohl pochválit za dobré čtyři dny špičkového závodění na domácí půdě.

Foto (zdroj): Markéta Navrátilová