Velký návrat z Londýna do Vápenné, Martin Vrána posiluje region

"Jsem šťastný, že jsem vyrostl na venkově,", prohlásil Martin Vrána a na 12 let zmizel do Spojeného království. Tedy on to řekl až teď, po návratu, ale kdoví, jestli by se vrátil, kdyby tam ty vzpomínky na dětství ve Vápenné nebyly. Hrdost na domovinu dokáže divy, třeba relokovat rodinu se dvěma dětmi z Londýna do Vápenné.

Devět tříd vápenské základky je lemováno prakticky neustálým pohybem po venku, jež vylepšovalo docházení do výtvarky a hraní na flétnu, kterou později doplnila trubka. A bylo hojně prohánění různých kulatých nesmyslů v kopačkách, s florbalovou hokejkou nebo u volejbalové sítě.

Coby absolvent Gymnázia Jeseník se slušnou matematikou zamířil do Olomouce na Univerzitu Palackého na aplikovanou matematiku. Jenomže chtít po mladém, a navíc akčním klukovi, aby ve škole a na koleji do noci počítal příklady a tvářil se, že ho to baví?... Nebavilo, a tak to prostě a jednoduše zabalil. Ne bez boje. Přesunul se do Prahy na Vysokou školu ekonomickou, kterou taktéž nedokončil.

Z dob středoškolských studií pocházela jeho zkušenost s brigádami v cizině, dělal číšníka v Řecku. Tam si vyzkoušel, že ho zahraničí baví, a hlavně že v zahraničí se jde chytnout, když tomu jde člověk naproti.

Když v roce 2010 odešel do Anglie, začínal jako umývač nádobí ve slavné Royal Albert Hall, kde byl v roli číšníka například u zvukových zkoušek rockových hvězd a mezinárodních orchestrů. "Mráz po zádech mi šel, když se v úžasně ozvučené hale rozehrávali světoví hudebníci. Dobrovolně jsem si psal přesčasy, abych u těch koncertů byl, protože to byl super zážitek,", zavzpomínal na začátky Martin.

Čtyři roky pak dělal pro největší cateringovou firmu ve Velké Británii CH&Co, to byla obrovská škola. Jeho nadřízený v něm rozpoznal schopného pracovníka a postupně mu nakládal další a další úkoly a role. Zajímavě se vypořádal i s poněkud stagnujícím platem. "Šéf mi říkal, že mi platí zkušenostmi, které u něj získávám,", směje se s odstupem času Martin Vrána. Tehdy to samozřejmě nebylo jednoduché, ale soudě podle jeho dnešní kariéry, se mu ta investice vrátila.

Vlastně z té doby, kdy byl zodpovědný za rauty a bufety v londýnské ZOO, královském institutu britské architektury a na dalších prestižních místech, se datuje jeho schopnost zjednodušovat a nastavovat procesy. Denně se potkával se špatně organizovanou prací, mnohdy to bylo kvůli maličkostem, a tak racionalizoval pracovní postupy a programoval excely, aby více věcí běželo tzv. 'na kliknutí'. Brzo se stal excelovým mágem a ono se to rozkřiklo po celé firmě.

Do nového zaměstnání tedy odcházel už více jako ajťák, v Mace Macro byl zodpovědný za audio-video techniku, její nákup, instalaci i provoz. Dostal se k zajímavým věcem, později pak i v Herbert Smith Freehills řešil virtualizaci kanceláří, což se následně velmi hodilo v jeho aktuální práci. Tou je pozice audio-vizuálního specialisty u světové právní kanceláře White & Case, kde je zodpovědný za redesign kterékoli ze třicítky poboček v regionech Evropy, blízkého východu a Afriky. To je důvod, že za rok zvládne na padesát letů nejméně po třech kontinentech. Šéf si ho vybral mezi šedesátkou uchazečů, a protože sedí v New Yorku, dovedete si představit Martinův pracovní den, kdy se na něj může valit práce ze tří světadílů a několika časových pásem. A vidíte, ani v tomhle mu nějaká odlehlost Jesenicka, která je hodně v našich hlavách, nebrání dojíždět na letiště v Praze, Vídni, Katovicích a dalších.

Jakmile se ve White & Case řeší nákup technologií nebo hardwaru, má v tom Martin prsty. Není ale pouhým nákupčím, moderní pracoviště je dnes o designu, ergonomii, funkčnosti a technologické stránce věci. Má vlastně celkem slušný vliv na to, jak se zaměstnanci White & Case v práci cítí.

Zase abychom uvedli na pravou míru, že comeback Martina Vrány do Vápenné byl o dvě věci snazší. Po dvanácti letech v Anglii chtěl být blíže svojí rodině a jeho manželka pochází taky z Vápenné. Holt se doma shodli, že chtějí, aby jejich dvě děti - tříletá dcerka a jedenáctiměsíční syn vyrůstali na venkově, jako kdysi oni. Kruh se uzavírá... ;-)

Martinův návrat na Jesenicko chápeme jako potvrzení tolikrát opakovaného trendu - vzdáleně vykonavatelných profesí přibývá, měli bychom to promítnout do zdejšího školství a nějak tomu zkusit uzpůsobit oborovou nabídku na středních školách.

Martinův zajímavý příběh si můžete přijít poslechnout na letošní positivJE FESTIVAL, na pódiu se objeví v pátek 25.11. v rámci Festivalu patriotů Jesenicka.