Veronika Mlejnková ze Šeráku by se z fleku mohla živit jako motivační koučka

Představit vám Veroniku Mlejnkovou jen jako provozovatelku horské chaty, je nezdvořilé zjednodušení. Ta holka toho za sebou má o dost víc, čím může inspirovat, než abychom to zúžili jen na Šerák. A to chováme všechny podnikatele v gastronomii a cestovním ruchu v hluboké úctě. To není jednoduchý byznys.

Samozřejmě od ní uslyšíte autentické vyprávění o tom, jak náročné je zvládat řízení ikonické Chaty Jiřího. Najít spolehlivý personál ochotný na chatě bydlet, dostat nahoru na horu veškerý proviant včas a v potřebném množství, k maximální spokojenosti nakrmit či ubytovat turisty a tohle všechno zvládat v často extrémním počasí.

Uslyšíte to ale proto, že Veronika obstarala 20. pokračovaní positivJE MOTIVATORU na Střední škole gastronomie, farmářství a služeb. Bylo takřka povinností na ně tu realitu pohostinství nahrnout. Zapomeňte ale na to, že by snad studentům jejich obor rozmlouvala. Z její přednášky si mladí hlavně odnesli vzkaz, že člověk může dosáhnout prakticky čehokoli a vlastně záleží jen na tom, kam ho pustí hlava.

Když přebírala s přítelem Martinem chatu, o podnikání v gastru věděla kulový, ale má tu schopnost opustit klidovou zónu a jít naplno do neznámého. Už to na sobě aplikovala víckrát. Žila ve Španělsku, kde měla jako osmnáctiletá delegátka na starost autobusy českých turistů. Pak pro španělskou stavební firmu otevírala pražskou kancelář. Taky se přestěhovala z Prahy do Jeseníku, to je adrenalin, ne že ne ;-) Nebo pomáhala jesenické firmě s renovací dřevěných oken v budově Národního muzea na Václavském náměstí.

Nás bavilo, jak přistoupila k motivační přednášce pro jesenické středoškoláky. Fakt z ní čišela ta chuť podpálit študáky, aby se rozhořeli pro svoje sny. Pustit si záznam může podpálit i vás, pokud máte jako my rádi, když podpaluje někdo místní.