Vídeňská stopa jesenické učitelky Martiny Canové

Tenhle typ lidí, když vysadíte na liduprázdném ostrově, do roka učí opice matematiku nebo tak něco. Oni mají v krvi činorodost, pořád musí něco vymýšlet, organizovat, být pod tlakem, pouštět žilou své kreativitě, jinak bychom s nimi nevydrželi.

Popis docela trefně sedí na Martinu Canovou (rozenou Holečkovou), u které můžeme litovat snad jen toho, že její zápal nepociťujeme v Jeseníku, ale užívají si ho naši rakouští sousedé ve Vídni. Holt, další jesenický export.

Přitom všechno začalo tak nějak tradičně, tedy pečlivá docházka na základní školu v České Vsi, kde učila její maminka, to bylo o spořádanost postaráno :-) Po škole balet a klavír v 'Lidušce' (ZUŠ Jeseník) a doma vzorná holčička. Cesta na pajdák do Krnova možná byla drobné překvapení, jenže ona si tím do značné míry založila na tu dnešní pestrou budoucnost. Navíc si střední školu náramně užívala. Jo, byla to bezstarostná léta na internátu, ale hlavně příprava na učitelství v mateřské škole. A možná si už už chystala půdu pro život v Jeseníku, neboť na praxi chodila do zdejších školek.

Nakonec se po střední šlo dál, novým útočištěm se jí stala Ostravská univerzita, odkud si v roce 1994 odnesla diplom coby učitelka hudební výchovy a českého jazyka pro střední školy a II. stupeň ZŠ. Martino, to Vám nikdo neřekl, že učit hudebku puberťáky je fakt pruda? :-) Ne snad, že by si tohle uvědomila, ale fakticky se nikdy ke klasickému učitelství nedostala, přičemž zásadní obrat nastal hned po vysoké, kdy si dost jasně uvědomila, že než se uváže ke školní katedře, chce procestovat svět. Úplně v klidu coby vysokoškolačka strávila skoro dva roky v německém Bavorsku, kde pracovala nejprve jako servírka a poté v dřevozpracujícím průmyslu jako administrativní síla, přičemž se jí zde náramně hodily její znalosti ruského jazyka. To se psal rok 1994 a marka byla o dost silnější než koruna ;-)

V roce 1997 se díky svému bratránkovi Aleši Holečkovi (jesenický rodák pracující v americké centrále Microsoftu) dostala k mezinárodní organizaci Up with People. Jejím posláním je propojovat mladé lidi napříč světem, dělat z nich pozitivní agenty, dobrovolníky a hudebníky cestující na výměnné pobyty. Martina takto strávila jeden rok. Za tu dobu si vyzkoušela život v USA, Kanadě, Rakousku, Švýcarsku, Holandsku, Belgii..., to jí zasáhlo a beznadějně ovlivnilo. Organizace existuje i dnes a Martina tu zkušenost doporučuje úplně každému. Doteď má mezi tehdejšími účastníky mnoho přátel.

Ale všechno jednou skončí, a také Martina Canova si nakonec musela začít hledat regulérní zaměstnání. Stalo se tak v roce 1998, kdy situace ve školství nebyly nikterak příznivá, a proto se Martina rozhodla nasměrovat své další aktivity do oblasti cestovního ruchu.

Nastoupila do incomingové cestovní kanceláře Neckermann. Z ní to byl už jen malý krůček k hotelnictví, kde nakonec strávila 16 let svého pracovního života. V rakouském hotelovém řetězci vystřídala několik pracovních pozic od vedoucí rezervačního oddělení až po pozici manažerku hotelu. A pro stejný hotelový řetězec posléze pracovala také ve Vídni 10 let v oblasti e-commerce.

V rakouské metropoli působí Martina od roku 2001. Z plánů zůstat tam maximálně dva roky rodina velmi rychle upustila. Vídeň je okouzlila natolik, že si začali budovat své nové zázemí právě zde - ve městě, které se v různých žebříčcích kvality života dlouhodobě řadí k nejlepším místům.

Martina se velmi rychle rozkoukala, však Vídeň je plná Čechů, Slováků či Rakušanů s českými kořeny, ti všichni se zde už přes 150 let snaží udržovat spolkový život a české národní tradice. Proto také obě své děti zapsala do menšinové školy a sama začala hledat další způsoby zapojení sebe samé. Hrdá Česka v cizině, k tomu učitelka, z toho musí být něco speciálního. Na svoje čtyřicátiny do toho šlápla a založila volnočasový kroužek pro předškolní děti, jehož motivací bylo a vlastně stále je zachování tradic, oprašování kulturního dědictví a udržování českého jazyka, do jehož čela se Martina přirozeně postavila. Trefa do černého, Marjánka docela rychle přitáhla pozornost dalších Čechoslovaček, které se k Martině postupně přidaly. Dneska pod značkou tanečně-hudebně-jazykového spolku funguje kromě folklorního souboru také klub volnočasových aktivit s vlastní česko-slovenskou Tančírnou. Vedle záslužné údržby československých tradic, je Marjánka také skvělou reklamou na ČR pro Rakušany. Ti pro naši zemi tvoři poměrně solidní ekonomický potenciál, jako zaměstnavatelé, jako turisté, jako sousedé...

Protože tyhle nadšenecké projekty jsou zábavou, zálibou a radostí, nikoli obživou, pracuje Martina jako vedoucí kanceláře rakouské pobočky švýcarské energetické společnosti Axpo. Ta je ve Švýcarsku největším výrobcem obnovitelné elektrické energie z vodních zdrojů s více než 100 vodními elektrárnami, které má ve svém portfoliu.

Kdykoli to pracovní povinnosti a čas dovolí (v praxi pár volných dnů za sebou), snaží se navštěvovat svůj rodný kraj, což se jí obvykle podaří 4-5krát za rok. To není tak zlé, máte-li doma dva dospívající syny a ten výše popsaný pracovní zápřah.

#martinacanova #jesenik #zsceskaves #zusjesenik #praha #viden #rakousko #marjanka #upwithpeople #inspirativnipribeh #inspirace #pribehuspechu #mujzivot